Sebepoškozování u dětí je na vzestupu.

Sebepoškozování se stává se mezi vrstevníky skoro trendem. Denně musí přijímat velké množství informací a přestávají to zvládat. Bolest jim pomáhá vše zpracovat. Jedná se o volání o pomoc. Dítě říká: „Mami, tati, nezvládám to.“

Pro rodiče je velmi těžké porozumět světu svých dětí. Ony totiž pojmy nebinární, pansexuální orientace, kyberšikana, kybergrooming, influenceři apod. vůbec neznají.

A právě to jsou věci, kterým jsou děti společně s tlakem na výkon denně vystaveny. Ne každé dítě to dokáže zvládnout a je pak jen krůček ke zmíněnému sebepoškozování. V podstatě stačí, aby se ve třídě objevil jeden spolužák, který si tímto pomáhá v těžké situaci, a sebepoškozování se začne šířit jako lavina.

„Sebepoškozování zahrnuje různé formy záměrného ubližování si a zraňování vlastního těla, aniž by toto jednání vědomě sledovalo záměr ukončit život,“ uvádí skvěle zpracovaná brožura od Dětského krizového centra.

Příčiny tohoto chování jsou různé, ale pro mnoho dětí je fyzická bolest odvádění pozornosti od emocionální bolesti, se kterou se potýkají.

Větší riziko sebepoškozování je pak dle serveru NSPCC u dětí, které:

-  trpí depresí, úzkostí nebo problémy s jídlem
-  mají nízké sebevědomí nebo pocit, že nejsou dost dobří
-  jsou šikanované nebo se cítí samy
-  zažívají emocionální, fyzické nebo sexuální zneužívání nebo zanedbávání
-  truchlí nebo mají problémy s rodinnými vztahy
-  se cítí naštvané, jsou otupělé jako by nekontrolovaly svůj život

Dle výše uvedeného by se tak dalo říci, že sebepoškozováním jsou ohroženy téměř všechny dospívající děti.

Důvod je poměrně jednoduché odvodit - nikdy předtím neměly děti tak jednoduchý přístup k informacím jako nyní z internetu. Přijímají z něj velké množství informací a podnětů s velkou mírou sexualizace, agresivity a povrchnosti. Je důležité, aby měly možnost je zpracovat a povídat si o nich.

K varovným signálům sebepoškozování patří prudké změny nálad,
ztráta zájmu o věci, které dříve dítě bavily a zejména pak nošení
dlouhého oblečení i v teplém počasí. Dítě tím skrývá poranění kůže,
které si způsobilo pořezáním nebo třeba popálením.

Jak na takové zjištění reagovat? Důležité je dítě netrestat! Dítě už i tak prožívá emociální
peklo a nepotřebuje mít další důvody k ubližování. Vaše dítě sebepoškozováním prosí o
pomoc a tu mu vy jako rodič musíte poskytnout.

Vy jako rodiče samozřejmě nemůžete jen sedět a čekat, až se uvolní termín u odborníka. Dítě volá o pomoc a pozornost. Hledejte způsoby, jak si k sobě s dítětem najít cestu, snažte se dostat dítě do lepší psychické pohody vhodnými doplňky stravy a vyhledejte pomoc. Lehčí formy sebepoškozování může vyřešit například výchovný poradce ve škole. U závažnějších forem je nutné vyhledat co nejdříve odbornou pomoc, protože hrozí, že se dítě nakonec uchýlí až k sebevraždě.

Zdroje: Dětské krizové centrum, NSPCC, Seznam zprávy